|
|
Extrémní hydrologické jevy v kontextu městského plánování
Klimeš, Zdeněk ; Dráb, Aleš (oponent) ; Duchan, David (vedoucí práce)
Cílem bakalářské práce bylo popsat známé extrémní hydrologické jevy a možné přístupy ke zmírnění jejich negativních dopadů. Práce byla zpracovávána jako rešerše literatury z různých úhlů pohledu na danou problematiku, ne pouze z jednostranného pohledu technického či ekologického. Postup byl systematický, od popisu historického vývoje problematiky přes definování globálních ekologických problémů, nástin legislativních podmínek a zpracované odborné literatury až po ukázky současných trendů. Vzhledem k šíři dané problematiky se práce dotýká detailněji pouze dílčích částí. Zaměřuje se na ukázky možných dílčích opatření a následné synergie těchto opatření z pohledu minimalizace dopadů extrémních hydrologických jevů.
|
|
|
Extrémní hydrologické jevy v kontextu městského plánování
Klimeš, Zdeněk ; Dráb, Aleš (oponent) ; Duchan, David (vedoucí práce)
Cílem bakalářské práce bylo popsat známé extrémní hydrologické jevy a možné přístupy ke zmírnění jejich negativních dopadů. Práce byla zpracovávána jako rešerše literatury z různých úhlů pohledu na danou problematiku, ne pouze z jednostranného pohledu technického či ekologického. Postup byl systematický, od popisu historického vývoje problematiky přes definování globálních ekologických problémů, nástin legislativních podmínek a zpracované odborné literatury až po ukázky současných trendů. Vzhledem k šíři dané problematiky se práce dotýká detailněji pouze dílčích částí. Zaměřuje se na ukázky možných dílčích opatření a následné synergie těchto opatření z pohledu minimalizace dopadů extrémních hydrologických jevů.
|
|
|
Posouzení protipovodňových opatření k ochraně obyvatel ve vybraných městech Jihočeského kraje v povodí Lužnice
CHLISTOVSKÝ, Miroslav
Diplomová práce na téma "Posouzení protipovodňových opatření k ochraně obyvatel ve vybraných městech Jihočeského kraje v povodí Lužnice" je rozdělena na teoretickou část a výzkumnou část. Teoretická část je obecný celek, který v podkapitolách odkazuje na příslušnou legislativu k povodňové problematice, vysvětluje povodeň jako pojem a vše s ní spojené, zejména seznamuje čtenáře s povodňovou charakteristikou území ČR, s charakteristikou povodí řeky Lužnice a popisuje vybrané obce při jejím toku, které jsou podrobeny výzkumu. Objasňuje rozdíl mezi přirozenou a zvláštní povodní, popisuje historické a novodobé povodně a jejich škody a zabývá se ochranou před těmito živly, charakterizuje činnost příslušných povodňových orgánů. V rámci ochrany obyvatelstva definuje souhrn opatření, která napomáhají k zabezpečení ochrany života a zdraví lidí, majetku a životního prostředí při mimořádných událostech, kterými jsou varování, evakuace, ukrytí a nouzové přežití obyvatelstva a jiná opatření k zabezpečení ochrany života, zdraví a majetku. Cílem práce je vyhodnotit efektivitu protipovodňových opatření z pohledu počtu ochráněných obyvatel na vybraném území. Abychom mohli cíle dosáhnout, bylo nutné provést několik na sebe navazujících kroků. Na základě posouzených výsledků mohlo být odpovězeno na výzkumnou otázku, zda vybudovaná protipovodňová opatření jsou efektivní ve vztahu k ochráněným hodnotám života, zdraví, majetku a životního prostředí. Pro naplnění cílů práce a ověření výzkumné otázky bylo nutné se seznámit s příslušnou legislativou k danému tématu, dále pak s realizovanými povodňovými opatřeními, povodňovými plány obcí vč. provedení analýzy jejich věcných a organizačních částí. Následně provést kvalitativní zpracování dotazníkového šetření, jehož respondenty byli statutární představitelé obcí, kteří mají na starost protipovodňovou ochranu, příp. jimi pověřené jiné osoby (př. pracovníci krizového řízení, referenti odboru životního prostředí, stavebního úřadu apod.). Zjištěné skutečnosti posloužily k popisu, vyhodnocení, komparaci a analýzy protipovodňových opatření ve vztahu k počtu ochráněných obyvatel v rámci povodí řeky Lužnice, čímž byly získány konkrétní výsledky, které jsou diskutovány v komentáři této práce. Předložená diplomová práce ve své výzkumné části posuzuje efektivitu protipovodňových opatření v rámci ochrany obyvatel v Jihočeských obcích Bechyně, Tábor, Planá nad Lužnicí, Soběslav, Dráchov, Veselí nad Lužnicí, při toku řeky Lužnice, která se dotýká intravilánu při říčních kilometrech od 10,6 do 77,3 ř. km. Inspirací pro zpracování této diplomové práce byly důsledky katastrofální povodně v roce 2002 a povodní v roce 2006 a 2013, které tyto oblasti zasáhly a způsobily ohromné škody i ztráty na životech. Dále pak osobní zájem autora, jakožto obyvatele města Veselí nad Lužnicí a pracovníka krizového řízení téhož města. Výzkumná otázka a metodický postup výzkumu byl navržen tak, aby mohly být naplněny cíle diplomové práce, tedy vyhodnocení efektivity protipovodňových opatření z pohledu počtu ochráněných obyvatel na vybraném území. V práci byl zhodnocen stávající stav protipovodňové ochrany, byl proveden popis, komparace a její analýza, byla navržena některá další možná opatření, která by dle mého názoru vedla ke zlepšení povodňové ochrany a omezila povodňové škody v řešeném území. Byla posouzena efektivita stávajících realizovaných protipovodňových opatření z hlediska ekonomické stránky. Pro dosažení relevantních výsledků bylo potřeba se seznámit s hydrologií řeky Lužnice, koncepcí protipovodňové ochrany Jihočeského kraje, povodňovými plány obcí, zejména bylo nutné věci konzultovat s představiteli obcí a příslušnými pracovníky krizového řízení, pracovníky životního prostředí a jinými odborníky. Ze získaných výsledků bylo zjištěno, že stávající protipovodňová ochrana u všech obcí je zhotovena pro ochranu obyvatel, majetku a životního prostředí do průtoku toku Q 100...
|
|
|
Úloha veřejných financí při obnově území
Dvořák, Pavel ; Strnad, Zdeněk (vedoucí práce) ; Glaser, Lukáš (oponent)
Diplomová práce "Úloha veřejných financí při obnově území" hodnotí zapojení veřejných financí při obnově území po zásahu živelními pohromami ve spojitosti s budováním preventivních opatření v návaznosti na platnou legislativu. Provádí analýzy čerpání veřejných financí na prevenci před živelními pohromami a na následnou obnovu území po živelních pohromách demonstrovaných na příkladu povodní. Pro posouzení efektivnosti vynakládání prostředků z veřejných financí na živelní pohromy byla vybrána povodeň, neboť ta postihuje území České republiky ze všech živelních pohrom nejčastěji. Výstupem práce je zhodnocení efektivnosti veřejných výdajů v komparaci se zkušenostmi z okolních evropských zemí a formulace doporučení pro zefektivnění systému financování odstraňování následků živelních pohrom.
|
|
|
Změny přístupů ke krytí důsledků povodní u českých pojišťoven
Kuříková, Petra ; Ducháčková, Eva (vedoucí práce) ; Daňhel, Jaroslav (oponent)
Práce pojednává o povodňových škodách, které vymezuje teoreticky a na základě událostí v České republice v minulosti i prakticky. Popisuje možnosti financování povodňových škod, vymezuje výdajové programy určené k jejich financování a zaměřuje se na roli státních institucí v tomto procesu. Dále je v práci popsána role komerčních pojišťoven při krytí povodňových škod, změna jejich politiky v souvislosti s povodňovými škodami v České republice v minulosti a role zajištění.
|
|
|
Přírodní zdroj jako předmět ohrožovaný nahodilým nebezpečím a jako možný zdroj rizika pro hospodářský výkon regionu
MIKEŠOVÁ, Jitka
Autorka se v práci zabývá zhodnocením Jihočeského kraje z hlediska existence potenciálních rizik souvisejících s přírodními zdroji, která by negativně působila na hospodářský výkon regionu. Nejprve jsou vymezeny pojmy z pojišťovnictví, konkrétně z oblasti živelního pojištění. Jako hlavní zástupce přírodních zdrojů ve vybrané lokalitě byla zvolena voda a vodní toky, respektive vodní živel, jakožto riziko pro Jihočeský kraj. V práci je zmapován předchozí vývoj povodní na Českobudějovicku a také poslední velká povodeň ze srpna roku 2002. Dopad této přírodní katastrofy je v praktické části demonstrován na změnách v tržbách a návštěvnosti na jihočeských památkových objektech, potažmo i na tržbách místních podnikatelů, díky dopadu povodní na turismus v kraji. Je zde zohledněn také přístup tří vybraných pojišťoven a částky vyplacených pojistných plnění ve spojení s povodňovými škodami. Jako jedno z možných řešení pro zmírnění účinků ničivých povodní je v závěru práce popsán Návrh strategie ochrany před povodněmi pro území České republiky, což je dokument zpracovaný Ministerstvem zemědělství ve spolupráci s Ministerstvem životního prostředí. Tento dokument formuluje možná a nezbytná opatření a návrh pro definování konkrétních programů prevence před povodněmi se zohledněním legislativního, organizačního, technického a ekologického hlediska.
|
|
|
Pojištění se zaměřením na záplavy a povodně
Hubáčková, Lenka ; Bílková, Diana (vedoucí práce) ; Pardupa, Martin (oponent)
Hlavním cílem diplomové práce je analýza problematiky pojištění majetku proti povodním a záplavám v českých podmínkách a zachycení změn pohledu na riziko povodně a záplavy po povodních v roce 1997 a 2002. V první kapitole jsem definovala základní pojmy týkající se povodní a vypracovala jsem analýzu režimu průtoků některých českých toků pomocí základních statistických ukazatelů. V druhé kapitole jsem se věnovala komerčnímu pojištění proti povodním a záplavám. Zmapovala jsem český pojistný trh a specifikovala jednotlivé produkty pojišťoven zaměřené na riziko povodně a záplavy. V závěru kapitoly jsem zachytila vývoj neživotního pojištění v České republice a na základě analýzy časových řad jsem provedla predikci na následující tři roky. Třetí kapitola informuje o povodních, které zasáhly Českou republiku v posledních letech a popisuje likvidaci pojistných událostí z těchto katastrof. V poslední kapitole jsem vymezila roli státu a zajišťoven při likvidaci škod z povodní a zabývala jsem se jejich úlohou při řešení problematiky týkající se povodní.
|
host ::
RSS.